Poslanecká sněmovna není již místem dobrých mravů. A stává se čím dál častěji místem, kde se rozléhají hanlivé a sprosté výrazy. A není se čemu divit, když i hlavní představitel republiky nešetří vulgarismy. Slova jako zloděj, ožrala, vyděrač, zabiják a stbák se stala denní rutinou při zasedání Poslanecké sněmovny. A zazněla ve spojitosti se dvěma jmény. Kalousek a Babiš. Dva politici. Dva politické tábory. Dva aktéři, kteří se nebojí se do sebe pustit.
V červenci zaznělo poprvé z Babišových úst, že je předseda TOP 09 Kalousek ožrala a vrah přes padáky. Nebude náhodou, že takto peprnou diskuzi vyvolal před jmenováním vlády v červenci. Řeč je o zakázce pro ministerstvo obrany, kdy Kalousek jako působící náměstek, podepsal dodávku padáků od firmy Anes Cirus. Následně se ukázalo, že jeden z padáků byl kazovým a zapříčinil smrt vojína Romana Prinicha v roce 1997. Následně byly stovky padáků (pozn.: za stovky miliónů) vyřazeny. Předpokládejme, že tuto skutečnost nemohl Kalousek ovlivnit a vina by měla padnout na konstruktéry padáků. Aneb vytahovat špínu je další z možných praktit STB. A nazvat někoho ožralým zlodějem je opravdu hodno premiéra naší země. Totiž, ten kdo nechá zmizet pár milionů z evropských dotací není zloděj, ale kouzelník. Kouzelník Andrej.
Miroslav Kalousek samozřejmě žádal od Babiše omluvu, ale Andrej si za svými výroky stojí. Hlava paličatá. Tudíž půjdou obě strany do soudního sporu. Kalouskův právník Stanislav Balík tento týden podal žalobu a čeká se na vyjádření premiéra. Kam tento spor povede, to je už ve hvězdách. Spíš než o spor cti, půjde o spor ega.
Ostatně to není první ani poslední případ, kdy se do sebe poslanci tvrdě obuli. Viz případ Horáček versus Ondráček. Takovéto jednání nás nutí k zamyšlení, nakolik si státní činitelé skutečně zaslouží poslaneckou imunitu.
Chovejte se slušně! Poslanec by měl sloužit jako vzor občana. I proto si jej občané kdysi dávno, ve fungující demokracii, zvolili. Takové jednání státních činitelů nás nutí k zamyšlení, nakolik si skutečně zaslouží poslaneckou imunitu. To bychom ale zabředli do podstaty samotné demokracie. Do dob, kdy jsme měli tatíčka Masaryka.